|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Vlak zastavil uprostřed polí, asi dvacet kilometrů před cílovou stanicí. Vystoupil jsem. Jako jediný. Ve vlaku už zřejmě nikdo jiný nebyl. Ani strojvedoucí.
Rozhlédl jsem se. Pole byla široko daleko, kam jen oko dohlédlo, poseta desítkami tisíc zcela nehybných čápů. Jedinou stopu civilizace představovala nedaleko stojící věž, pravděpodobně televizní vysílač.
Vydal jsem se na cestu. Po několika kilometrech jsem narazil na statek. Stál zde zaparkovaný traktor. Nakoukl jsem do pootevřené stáje a zahlédl traktoristu, který stál uprostřed místnosti. Byl bosý a obcoval se zvlášť dobře urostlým čápem. Čápovi se do rytmu přírazů kývala hlava ze strany na stranu. Konečně nějaký pohyb.
Vyšel jsem ven. Televizní věž se, zřejmě v poryvech větru, kymácela ze strany na stranu stejným způsobem, jako čápova hlava.
Nahoře visel, zoufale se držíc zábradlí, nějaký člověk. Asi přepadl. Nebylo mu pomoci, ale dobře mu tak. Nemá lozit v takovém počasí na televizní vysílač.
|
|
|
